eitel
Adjektiv۱. خودپسند؛ از خود راضی
(Person)
۲. باطل، بیهوده، واهی، پوچ
(Hoffnung, Wunsch usw.)
۳. بیهوده، بیحاصل، بیثمر، عبث
(fruchtlos)
۴. خودپرداز
Grammatik
| POSITIV | eitel |
| KOMPARATIV | eitler |
| SUPERLATIV | am eitelsten |
۱. خودپسند؛ از خود راضی
(Person)
۲. باطل، بیهوده، واهی، پوچ
(Hoffnung, Wunsch usw.)
۳. بیهوده، بیحاصل، بیثمر، عبث
(fruchtlos)
۴. خودپرداز
| POSITIV | eitel |
| KOMPARATIV | eitler |
| SUPERLATIV | am eitelsten |